Máme za sebou první sezonu provozu “Brusláku”, jak se i oficiálně nazývá unikátní ledová plocha provozovaná od letoška na Moravském náměstí. Vyznačuje se několika technickými a provozními zajímavostmi a vymyká se tak podobným konceptům nejen ve městě Brně. Zároveň bychom rádi sezonu zhodnotili.

Plocha o velikosti 882 m2 se nachází v samém centru města na ploše před historickou budovou Místodržitelského paláce, v těsné blízkosti kostela sv. Tomáše, budovy Nejvyššího správního soudu a paláce DOPZ, kde dnes sídlí kino Scala. Bylo proto nutné před zahájením realizace dohodnut se na spolupráci se všemi dotčenými institucemi. “Absolvovali jsme mnoho jednání, na nichž jsme zjišťovali možnosti provozu kluziště s ohledem na potřeby všech zúčastněných. Podařilo se získat souhlasy všech, Moravská galerie nabídla dokonce velmi  aktivní součinnost, která výslednému efektu velmi pomohla”, říká k přípravám projektu jeho autor a zastupitel městské části Petr Kalousek.

Architektonickou podobu plochy navrhovalo Studio Peers a ateliér Chybík a Krištof, přičemž základní myšlenkou konceptu bylo oživit toto stále oblíbenější místo také v zimních měsících, kdy nejsou v provozu restaurační zahrádky a v předvánočním období lépe propojit Adventní trhy na náměstí Svobody a na Moravském náměstí. Záměrem bylo dát Brnu ledovou plochu po vzoru měst jako jsou Bratislava, Budapešť, Brugy, Paříž, Londýn, Dilworth, Salt Lake City nebo New York. Neméně důležitým aspektem bylo také zapojit v maximální míře stálý mobiliář náměstí přímo do ledové plochy. Přímo do mantinelů tak byly začleněny např. některé lavičky, které sloužili pro odpočinek bruslařů přímo na kluzišti.

Dominantou náměstí samozřejmě zůstává jezdecká socha markraběte Jošta, o vyjádření byl proto požádán také autor sochy Jaroslav Róna. “Jeho reakci jsme očekávali s napětím, o to více nás potěšila”, říká Kalousek. Autor sochy napsal: “Chtěl jsem vytvořit sochu poněkud netradiční, bez soklu a s pozměněnými proporcemi tak, aby socha doslova lákala k podejití a dotýkání se. Projekt kluziště na náměstí v tomto směru je jenom další vítané rozšíření interaktivních možností sochy.”

Za zmínku stojí také několik technických parametrů a statistik “Brusláku” a jeho provozu. Voda pro výrobu ledu je čerpána ze studny pod Místodržitelským palácem, která sloužila Brňanům od konce 14. století až do doby zřízení vodovodní sítě. Po zhruba sto letech tak znovu našla své uplatnění. Ledu bylo na kluzišti téměř 62 m3, tzn. objem 63.000 litrů a byl vyráběn chladícím agregátem o chladícím výkonu 445 kW a maximální příkonu 168 kW. Kvůli této technologii chlazení musela být výrazně posílena silnoproudá přípojka z přilehlé trafostanice na Běhounské ulici. Pro následné rozvody elektřiny je použito dalších 1800 m kabeláže, což je zhruba trasa z České na hlavní nádraží a zpět. Chladící potrubí pod ledem má délku 17.640 m, což znamená trasu okolo historického jádra města po bývalém hradebním pásu, kterou byste absolvovali  téměř 6 x dokola. Životnost technologie je 15 – 20 let, za první sezonu kluziště navštívilo 18.000 platících návštěvníků. Děti do 6 let měly vstup zdarma, stejně tak zdarma chodily vždy dopoledne bruslit děti ze základních škol.

Další ročník provozu plánujeme spustit společně se zahájením Adventních trhů 2018 a kluziště by mělo opět fungovat přibližně do poloviny března 2019. Provozovatelem bude stejně jako letos Sportovní a rekreační areál Kraví hora a již teď s předstihem zveme k návštěvě.

Petr Kalousek · · Štítky: ,