Jedním z hlavních bodů našeho programu bylo vytvoření systému sociálního bydlení, který nejen v Brně, ale vlastně v celé České republice bolestně schází. Ještě bolestněji pak bude scházet po přijetí novely Zákona o hmotné nouzi, který má jednou pro vždy utnout tipec podnikatelům s chudobou, kteří za své odporné plesnivé ubytovny plné nemajetných lidí berou od státu miliony ročně.
Přijetí novely je ovšem dvojsečné – lidé v extrémní sociální situaci už nebudou moci dostávat příspěvek na bydlení od úřadu práce, pokud budou bydlet v komerčních ubytovnách, nikdo však neřeší, kde tedy budou bydlet. Mnohý města navíc bez rozmyslu zprivatizovala většinu svých bytů a nebude tak moci obyvatelům v nouzi pomoci a nabídnout jim bydlení.
Jak stojí v dnešním článku na Aktuálně.cz, Brno patří v Česku mezi výjimky, protože má ve vlastnictví zhruba 26 tisíc bytů, tedy 17 % veškerého bytového fondu ve městě. Stovky z nich pak zejí prázdnotou. Na druhé straně je v Brně novelou ohroženo několik stovek, možná až tisícovka lidí, ze kterých se mohou stát zničehonic bezdomovci. Netřeba dodávat, že je mezi nimi i značné množství dětí či seniorů, tedy těch nejohroženějších skupin.
Ve spolupráci s odborníky z Platformy pro sociální bydlení, s úředníky z vládní Agentury pro sociální začlenění a zahraničními experty chceme během nejbližší doby představit návrh koncepce sociálního bydlení pro Brno. Inspirovali jsme se přitom přístupem housing first, v němž „jdete z bezdomovectví rovnou k samostatnému bydlení, kde má klient podepsanou standardní nájemní smlouvu, s tím, že bydlení je doplněno o flexibilní podporu. Hlavní je požadavek pravidelného placení nájemného a plateb za energie a další služby. Hospodaření s omezenými finančními zdroji, regulace dluhů, pokud klient nějaké má. Dále sem patří vytváření dobrých vztahů se sousedy, uklízení, nakupování. Důležité jsou také strategie zvládání samoty, přijímání návštěv a „kontrola dveří“, což znamená, že přijímáte jen ty návštěvy, které skutečně chcete. Je to také o tom, aby si byl klient schopen stanovit nějaké své cíle a pak je sledovat a zároveň aby nalezl něco smysluplného, co by mohl dělat.“ (Více o tématu zde)
V tomhle všem by se Brno mohlo stát průkopníkem a ukázat, že smysluplný a citlivý přístup je mnohem lepší (a také levnější) variantou než represe, vyčleňování, vytváření ghett a zavíráním očí před problémy, které mají desetitisíce ba statisíce lidí.
Žít Brno · · Štítky: chudoba, ghetta, sociální bydlení