Kauzu letiště řeším asi od roku 2013, kdy mě zajímala jedna informace. Chtěla jsem smlouvu, ve které bude napsáno, kolik stojí pronájem letiště.

Informaci jsem zpočátku nedostala. Současně jsem si všimla, že Rada Jihomoravského kraje požadovala zhotovit audit (už dávno, protože očividně některým radním se nelíbilo, co se děje na letišti). Kterým radním konkrétně se mi bohužel nepodařilo vypátrat. Začala jsem se vyptávat po onom auditu a po výměně několika dopisů z hejtmanství vyplynulo, že jej Rada požadovala zpracovat, ale nikdy nebyl zadán.

Až poté, co jsem se začala ve smlouvách šťourat. Je fakt, že na kraji už asi nebudou dodatky ke smlouvě, neboť by museli zveřejnit celou smlouvu. Ale oni si zase nějaké důvody vymyslí. Stejně jako vymyšlené důvody ke studii rozvoje letiště, která je podkladem k ZÚR JMK a kterou odmítají vydat.

Před tím, než Jihomoravský kraj SNAD zveřejní výsledky auditu ke smlouvě o letišti, budu věštit z křišťálové koule, co tam může stát. V roce 2013 jsme měli jen střípky smlouvy o pronájmu, vyplývala z ní ale tato rizika a spousta otázek.

– Nájem je kalkulován na bázi účetních odpisů. Jenže účetnictví dělá nájemce, a pronajímatel (JMK) mu do něj moc nemůže šťourat. Je tu proto reálné riziko ponižování nájmu (Zvolím si nižší tempo odpisů, než odpovídá realitě. Neřeším údržbu = platím nízký nájem. Pak vypovím smlouvu, předám majetek s vysokou účetní hodnotou, která ale neodpovídá realitě, a vykešuju pronajímatele podruhé, protože je povinen podle XIV.6 odkoupit majetek za zůstatkovou účetní hodnotu).

– Předchozí je obzvláště nebezpečné, pokud si pronajímatel dostatečně nehlídá investiční plán – stalo se někdy, že pronajímatel s plánem podle X.2 vyjádřil nesouhlasné stanovisko? (To si náš spolek vyptával na kraji a nikdy se tak nestalo.) Dodatek 5 se snaží zavést určitou elementární kontrolu pronajímatele nad účetnictvím nájemce (do té doby nebyla), ovšem pronajímatel nemůže stejně vyvodit žádné sankce, takže to není příliš efektivní (Například trik s odpisy lze stále provést.).

– v rámci dodatků se několikrát rozšiřoval předmět nájmu, ale k navýšení nájmu nedocházelo, nebo jen minimálně

– k pracovně právním vztahům (přetrvání pracovně právních vztahů – zlaté padáky). Mzdy není potřeba schvalovat v pětiletém plánu. V případě skončení nájmu přetrvají všechny pracovně právní vztahy. Nájemce si může uzavřít smlouvy se zlatými padáky s půlkou managementu, pak podnik vrátit a JMK bude platit jak mourovatej.

A na závěr krapet obecně a malé shrnutí:

– Smlouva je napsána tak, že nájemce bere zisk (pokud nějaký je), velkou část podnikatelského rizika ale za něj přebírá pronajímatel. – Výše nájmu je závislá na tom jak nájemce vede účetnictví (což je docela rizikové).

– Předmět nájmu byl opakovaně rozšiřován aniž by se zvyšoval nájem.

– Případné ukončení smlouvy bude dobrodružné a nájemce se na něm může dobře napakovat.

– Byť by měl do areálu podle smlouvy investovat hlavně nájemce, z několika dodatků plyne, že tak činí hlavně pronajímatel. Na vině může být špatně nastavená motivace. Ostatně smlouva je udělaná tak, že skrz investiční plány může kraj po politickém převratu hodit do smluvního vztahu pořádné vidle.

– Klíčové z hlediska nakládání veřejnými prostředky ale je, jak pronajímatel uplatňuje svoje práva ohledně těch investičních plánů. Jestli si nájemce dělá v zásadě co chce, nebo mu kraj šlape na krk.

– Smlouva je objektivně nastavená spíš v neprospěch pronajímatele (JMK). Je možné to chápat tak, že kraj nechce primárně vydělat, ale zajistit dopravní obslužnost. Jestli je tento typ vztahu ideální cesta, je otázkou. Pokud investice skutečně reálně zajišťuje spíš kraj, pak je otázka zda smlouva má být takhle dlouhodobá.

Těším se na to, jestli se názorově s advokátní kanceláří, která dělá audit, shodneme na podobných otázkách a jestli na ně dostaneme odpověď.

Hana Kašpaříková · · Štítky: , ,