Žít Brno jde do voleb s revolučním sociálním programem – sehnat do sociální oblasti 660 milionů korun ročně. Tento deficit vyšel z analýzy, kterou vypracoval sociální odbor. Peníze chybí na financování pečovatelské péče, chybí na péči o pečující, na osobní asistenty, chybí na lidi v domovech pro seniory. Vzhledem ke stárnutí české populace se tato situace bude rychle zhoršovat. Pokud se nepřijmou okamžitá, velmi radikální opatření a skokově se nezvýší příspěvky do této oblasti, projeví se to v brzké době na zdraví obyvatel. Péče o vlastní občany ale musí být na prvním místě.

 

Barbora Antonová, lídryně kandidátky Žít Brno do zastupitelstva města Brna:
„Nejprve se postaráme o vlastní! Bude to ale stát peníze. Hodně peněz. Do plných kapacit, při současných platech, chybí 660 milionů ročně. V Brně je dnes vinou toho prakticky nemožné sehnat pečovatele, osobního asistenta, zajistit respitní péči a služby pro neformální pečující, chybí stovky sociálních lůžek a personál k nim. Se špatnou dostupností služeb se potýkají úplně všechny skupiny obyvatel – od rodičů dětí, které potřebují ranou péči, přes lidi, kteří dlouhodobě pečují o někoho blízkého, až po nevyléčitelně nemocné a umírající. Lidé obtížně získávají informace o vhodných službách. Kapacity poskytovatelů služeb jsou zcela vyčerpané – finančně i lidsky. Postarat se o své obyvatele v nejzranitelnější situaci je ale jednou z hlavních, ne-li nejdůležitější povinností města. Proto ty peníze prostě musíme navýšit.“

Matěj Hollan, kandidát Žít Brno do zastupitelstva města Brna:
„Nemáme chuť ani čas čekat, až se stát probere, takže navrhujeme zvýšit městské výdaje v sociální péči o 200 milionů, a tím pokrýt alespoň terénní a ambulantní služby. Je to hodně, ale město to zvládne, když bude chtít. Celých 660 milionů ale město ze svého neutáhne. Ty musíme sehnat z krajských i státních peněz. Další 2 miliardy by stálo vybudování domovů pro seniory a domovů s pečovatelskou službou. Budeme důrazně žádat stát, aby proběhla reforma sociálně-zdravotní péče, aby se navýšila částka, která jde ze státního rozpočtu do této oblasti. Budeme vyžadovat, aby stát zvýšil krajský příspěvek na klienty sociálních služeb, který je nyní v Jihomoravském kraji jeden z nejnižších v republice. “

Martin Freund, kandidát Žít Brno do zastupitelstva města Brna:
„Na projektech sociálního začleňování, tedy na těch úplně nejsložitějších případech jsme prokázali, že cíleně poskytovaná sociální pomoc dělá divy a že stačí jednoduchá věc: nebát se začít řešit věci, na které dosud všichni kašlali. Víme, že je potřeba vzít celou sociální politiku zgruntu, radikálně, bez výmluv, že ,něco nejde‘. A se zkušenostmi, jaké nikdo jiný v Česku nemá, se zaměříme na všechny, kteří se bez pomoci neobejdou: na seniory, samoživitele, lidi s postižením a dlouhodobě nemocné, pečující. Čtyři roky, po které jsme pracovali v Brně na sociální politice, nás perfektně zorientovaly v tom, co je potřeba udělat v sektoru sociální péče. A víme taky, jak často se překrývá s péčí zdravotní.“

MUDr. Renata Gaillyová, Ph.D., primářka lékařské genetiky Fakultní nemocnice Brno a popularizátorka vědy, kandidátka Žít Brno do zastupitelstva města Brna a Brna-střed: 

„V Brně působí týmy odborníků, které se věnují pacientům se vzácnými onemocněními, jsou tu vysoce specializovaná centra léčby. Tato medicínská problematika je velmi složitá a rozvíjí se na celostátní i celoevropské úrovni. Chceme, aby se město Brno do budoucna zaměřilo nejen na pomoc – správnou diagnostiku a případně léčbu (pokud existuje) pro pacienty, kteří trpí některou ze vzácných, geneticky podmíněných nemocí, ale také těm, kteří o ně v náročných podmínkách pečují. Ze své praxe primářky genetiky vím, jak je pro pečující rodiny obtížné vypořádat se s vážným onemocněním, jak velká je to zátěž časová, psychická i finanční. Jak náročné je zorientovat se v problematice sociální podpory a zajistit pro nemocného člena rodiny a jeho pečující příbuzné nezbytné pomůcky, služba a prostředky. Sociální stránka péče je od té zdravotní neoddělitelná. Proto předložíme plán centra následné péče, které by fungovalo jako rehabilitační i respitní zařízení. Výhodou Brna je velká koncentrace zdravotních zařízení, výzkumných center a škála sociálních služeb – a ve všech působí lidé se zájmem o svůj obor. Díky tomu můžeme z Brna vytvořit jakousi „laboratoř“, v níž budou zdravotní a sociální služby fungovat skutečně efektivně. Máme na co navázat, co rozvíjet i co zlepšovat. Příkladem, jak lze poskytovat společně koordinovanou vysoce specializovanou zdravotní péči a profesionální sociální poradenství a psychologickou podporu rodinám pacientů se vzácným onemocněním je Centrum provázení nebo tzv. pacientské organizace. Dnes většímu rozvoji brání nedostatek peněz a také nelogické rozdělení na sociální a zdravotní oblast. My se ale nechceme s tímto stavem smířit a budeme hledat cesty, jak dosáhnout co nejlepší, individuální a cílené péče pro všechny, kteří ji potřebují a budou potřebovat.“

Mgr. Zuzana Masopustová, Ph.D., psycholožka, pomáhá lidem s poruchou autistického spektra, kandidátka Žít Brno do zastupitelstva města Brna:
„Podpora rodin, které pečují o dítě s vážným onemocněním, má pořád velké rezervy. Na ranou péči, která je zaměřena na děti do sedmi let, musí navazovat služby následné péče. Město by mělo iniciovat aktivity, které umožní dětem s poruchou autistického spektra využívat veřejný prostor: například společně se soukromými subjekty (obchody, kavárnami) zavádět tiché hodiny, kdy nejsou lidé rušeni například hlukem z rádia. Pro rodiny by bylo taky velkou pomocí, kdyby město podpořilo vznik sítě provozoven ,přátelských k autismu‘, protože občas bývá téměř nemožné nechat dítě ostříhat, ošetřit mu zuby a zranění… Přitom je nepochybně spousta poskytovatelů služeb – veřejných i soukromých –, kteří by se do podobné sítě rádi zapojili.“

Lukáš Karnet, předseda krajské organizace Národní rady osob se zdravotním postižením, kandidát Žít Brno do zastupitelstva města Brna:

„Brno potřebuje výrazně posílit pečovatelské služby, tak aby byly skutečně dostupné pro lidi ve všech městských částech. Současná praxe, kdy se o obyvatele jedné městské části starají služby, které sídlí v jiné městské části, není ideální (například Líšeň, na jejímž území působí služby ze Židenic). Moderním a skutečně účinným přístupem je příklon ke komunitní péči, která je kombinací péče institucionální (kterou poskytují organizace zřizované městem a městskou částí nebo neziskové organizace) a péče neformální, kdy se zajistí maximální podpora rodinným (tzv. neformálním) pečovatelům – a současně se podpoří i běžná sousedská pomoc, podobně jak ještě dnes funguje na venkově. Obrovskou úlevou pro pečující může být i taková drobnost, jako je pomoc s nákupy, odvoz k lékaři, asistence při jednání s úřady, vyhledávání informací… Není to nic složitého a musíme si, i z úrovně vedení města, neustále připomínat, že každá forma zájmu a pomoci je nesmírně cenná.“

 

Přílohy:

Analýza brněnské sociálky, která prokazuje roční deficit 660 milionů na služby

Žít Brno · · Štítky: , , ,