Ráda bych vás na tomto místě seznámila s brněnským rozpočtem. Je to pro neekonomy složitý proces, který si vyžaduje hromadu zkušeností. Přestože sama ekonomka nejsem, s rozpočtem veřejné instituce (byť o hodně nižším, samozřejmě) zkušenosti mám. Princip je všude stejný.
Má dáti, dal
V rozpočtu máte dvě hlavní položky – zdroje a výdaje. Ze zákona musí být rozpočet vždy vyrovnaný. Uvedu to na příkladu: Rodina za rok utratí 150 000 Kč (výdaje) a tudíž je potřeba, aby tu stejnou částku měla k dispozici. Rodiče například vydělají 130 000 Kč a je potřeba ještě někde vzít oněch 20 000 Kč. Ty si vezmou buďto v úsporách (v případě města je tato položka nazývána „volné zdroje financování“), nebo si je půjčí od babičky (v případě města to může být půjčka od banky). Zdroje rodiny pak činí 150 000 Kč a výdaje taktéž 150 000 Kč, tudíž se bavíme o vyrovnaném rozpočtu.
Ještě než rozklíčuji výše uvedené dvě položky, je potřeba říci, že v textu se často setkáte se slovem „návrh“. Je to proto, že veškeré položky, o kterých zde píši, ještě neprošly přes zastupitelstvo, tedy orgán, který je kompetentní schvalovat rozpočet na daný rok.
Přesuny
Je potřeba vás také seznámit, že rozpočet je v průběhu roku proměnlivý. Avšak ne samovolně. Pokud dojde v průběhu roku ke změně – například se ušetří díky otevřenému výběrovému řízení na firmu, která v zimě bude odhrnovat sníh, dají se ušetřené finance ve vyčleněné položce vrátit do nadřazené položky a dají se tak využít na další věci. Tomuto procesu se říká rozpočtové opatření. Je schvalováno opět zastupitelstvem. Ráda bych to zase uvedla na příkladu. Chcete si nechat opravit kuchyň. V úvodu byste si asi měli říct, kolik můžete do rekonstrukce investovat. Víte, že máte naspořených 250 000 Kč (200 000 Kč na rekonstrukci a 50 000 na spotřebiče) a vy si poptáte několik firem. Jedna vám nabídne 180 000 Kč, druhá pak 200 000 Kč. Vy si vyberete levnější firmu s levnější nabídkou a víte, že jste tak ušetřili minimálně 20 000 Kč, za které si můžete koupit třeba sušičku prádla, se kterou jste původně nepočítali. Rozhodnutí o tom, jestli to bude myčka, nebo nová televize pak zřejmě prodebatujete v kruhu rodinném. U obecního rozpočtu, jak jsem již psala, má kompetenci rozhodnout právě zastupitelstvo.
Když se vrátím zpět k položkám zdroje a výdaje, v rozpočtu na tok 2016 je pro obě položky navrženo 12 218 000 000 Kč. Zdroje se skládají ze dvou položek – příjmů a financování. Zdroje města pro následující rok nelze stanovit naprostou přesností. Plánují se podle předchozích let. Současně se do nich promítá i změna legislativy a mnoho jiného. Nicméně na základě podkladů, které se k rozpočtu zpracují, jsou vyčísleny a předkládány zastupitelům k odsouhlasení.
Příjmy města
Co si představit pod pojmem příjmy? Jedná se o složitou hierarchii, ale já ji pro tento případ velmi zjednoduším a uvedu ji spíše v příkladech. Výčet tak nebude komplexní, ale pro představu postačí. Do příjmů města patří
1) vlastní příjmy – což jsou daňové příjmy (výnosy z daní, různé místní poplatky, poplatky v oblasti životního prostředí, poplatky za komunální odpad, daň z příjmů právnických osob, správní poplatky, aj.), nedaňové příjmy (příjmy z pronájmu majetku, odvody z investičních fondu příspěvkových organizací, příjmy z vlastní činnosti, výnosy z finančního majetku, sankční platby, příjmy za prodej separovaných obalů, aj.) a kapitálové příjmy (prodej bytových domů, prodej ostatních nemovitostí);
2) přijaté transfery – což jsou finance přijaté od jiných subjektů (např. státního rozpočtu, státních fondů, Jihomoravského kraje, Regionální rady Regionu soudržnosti Jihovýchod, ale i z vlastních fondů hospodářské činnosti).
Výdaje města
A naopak, co se skrývá ve výdajích města Brna? Výdaje města tvoří
1) výdaje města očištěné o neinvestiční transfery městským částem – což jsou běžné výdaje a kapitálové výdaje;
2) výdaje městských částí, které jsou jen pro informaci na rok 2016 předkládány ve výši 2 290 200 000 Kč.
Rozpočet na rok 2016
V tomto momentě si dovolím dál nepopisovat jednotlivé položky, ale trochu více přiblížit uvažování nad rozpočtem.
Stejně jako v domácnosti, je také možné v rozpočtu šetřit. Uvedu to opět na příkladu. Rodina se rozhodne, že by ráda jela na dovolenou na Kanárské ostrovy. Berou to jako investici rodiny s cílem být po čase spolu, poznávat, cestovat a procvičit si jazyk. Rozpočet na dovolenou je 70 000 Kč. Ale protože na to rodina peníze nemá hned, každý měsíc odkládá každý člen rodiny s příjmem například 1 500 Kč. Tyto peníze odkládají do kasičky a po 2 letech si tak dovolenou mohou koupit.
Město Brno v tomto případě postupuje obdobně. Má několik scénářů, kterými se může vydat. Buďto je dobrý rok a zdroje jsou vysoké, a tak se rozhodne uspořené zdroje přiřadit do již zmiňované položky „volné zdroje financování“, nebo se rozhodne je utratit na dalších investicích. V případě, že je špatný rok, musí město seškrtat rozpočet a v případě, že to nestačí, sáhnout právě do položky „volné zdroje financování“ tak, aby byl rozpočet vyrovnaný. O čemž jsem psala výše.
Výhled na rok 2016 je pozitivní.
My se do roku 2016 vydáváme tou cestou, kdy čerpáme z položky volných zdrojů financování na investice, u kterých předpokládáme, že zvýší prestiž města, a tím přivede například další investory, nebo také turisty. V tomto místě bych ještě podotkla, že jsme oproti krizovému období kolem roku 2012 v období růstu, kdy se zdroje města navyšují.
Další oblastí, do které může město investovat, je infrastruktura, úprava veřejných prostranství apod., které povedou ke zlepšení života obyvatel města. Nyní se nacházíme v období nových dotačních titulů, které nám od příštího roku umožní čerpat finance z Evropské unie. U dotací z EU pak platí, že často nebývají hrazeny ze 100 %. Tyto finance se do rozpočtu 2016 budou promítat postupně.
Opět uvedu příklad. Město chce opravit ulici XY, rekonstrukce vyjde na 22 000 000 Kč. Přitom EU hradí jen 80 % nákladů, a to ne ještě všech. Například někdy nehradí zpracování studií a zapojení veřejnosti, zpracování projektové dokumentace, a tyto položky jdou všechny na vrub města. Mohou tvořit například 2 000 000 Kč z celkové částky vyčleněné na rekonstrukci. Výše dotace z EU je pro jednotlivé dotační tituly různá. Z logiky věci pak město, v případě, že chce využít dotace z EU na co nejvíce realizací záměrů (rekonstrukce ulic, nákup dopravních prostředků pro MHD, výsadba zeleně, protipovodňová opatření aj.), musí vyčlenit v rámci rozpočtu více peněz.
Souhlasím s tím, že je potřeba zacházet s veřejnými financemi s rozvahou a hlavně hospodárně. O brněnském městském rozpočtu se dá říci, že je konzervativní. Pokud však máme možnost dosáhnout na dotace, které městu přinesou více peněz a hlavně rozvoj, oproti tomu, že by ležely někde na účtu, kde by se maximálně úročily, pak s čistým svědomím mohu zvednout ruku za využití financí z rezerv. Samozřejmě s tím musí jít ruku v ruce hledání dalších úspor – například ve zveřejňování smluv na internetu, v otevřených výběrových řízeních, ale i v zefektivnění práce a mnoha dalších příkladech.
Pro více informací doporučuji zájemcům všechny dokumenty k rozpočtu na webu města.
Hana Kašpaříková · · Štítky: deníček, finance, rezerva, rozpočet