Zpětně mě mrzí, že jsem otázku Velké ceny neotevřel v rámci koalice či klubu už dříve: Má město zachránit Velkou cenu motorek, nebo tento „sport“ v Brně nechceme?

Na úterní radě se v bodě Různé vytasil brněnský primátor Petr Vokřál s tím, že pořadatel tuzemské Grand Prix, Abrahám z Automotodromu, v pátek jede Španělům oznámit, že tento rok se v Brně již Velká cena nepojede. Hateman Hašek totiž ani po třičtvrtě roce nebyl ochoten poslat peníze na zalistovací poplatek, které má přitom k tomuto účelu svěřené od vlády. Z Haškova jednání za poslední měsíce bylo zřejmé, že si chce pořádání Velké ceny ukrást pro sebe a že se rozhodl Abraháma i Dornu vydírat a nutí je podepsat pro ně extrémně nevýhodnou smlouvu, kterou podmiňoval zaslání veřejných peněz. Když tedy Španělům i Abrahámovi došla s tímto pánem trpělivost, nebylo to žádné překvapení.

Na Radě jsme se shodli, že město by mělo vstoupit do jednání a snažit se apelovat na vládu i kraj, aby splnily, co slíbily a už na to dokonce ty prachy poslaly. Když to nepůjde, dáme zastupitelstvu města Brna k posouzení, zda v případě neochoty kraje a státu nezacálovat část zalistovacích poplatků z brněnského rozpočtu. Věc se má tak, že když Brno o Grand Prix letošní rok přijde a bude se konat jinde, patrně ve Vídni, již nikdy – nebo hodně dlouho – se sem nevrátí. K posouzení jsou tu dvě věci. Jestli vůbec má v dnešní době konání závodu motorek smysl. A pokud ano, tak za jakou cenu.

Jak na to?

Existuje-li právní cesta, jak v souladu se zákonem poslat Dorně finanční prostředky, Rada předloží tuto možnost zastupitelstvu. V první řadě je třeba, aby si každý zastupitel či každý klub vyhodnotil, zda vůbec Velkou cenu v Brně chce. S naprostou určitostí můžu prohlásit, že koaliční zastupitelé v tomto nejsou jednotní. A nikdo to po nich ani nechce. Podpora Velké ceny není součástí koaliční smlouvy, na tento hlasitý masový sport se dívají mnozí skrze prsty.
Nikdo nebude po koaličních klubech požadovat jednotné hlasování. Má-li dojít ke schválení transferu finančních prostředků takového rázu, musí se pro to najít podpora napříč kluby. Pokud se už na této úrovni debaty ukáže, že brněnští zastupitelé nevidí smysl jezdit v Brně Velkou cenu, bude rychle po debatě. Případně se můžeme bavit o tom, zda podporovat akci během níž se ve velkém znásilňují ženy, jak je to v dokumentu našeho zastupitele Robina Kvapila Spanilé jídy.

Můj názor

Mám-li vyjádřit osobní stanovisko, tak je mi fuk, jestli zde Velká cena bude nebo ne. Nikdy jsem na ní nebyl a ani to neplánuju, řev z okruhu mě nevzrušuje. V rovině líbí/nelíbí vybírám to druhé. Nicméně jsem se zařekl, že tímto způsobem nechci v politice postupovat. Pokud bych tento rozhodovací proces aplikoval například na sféru umění, zrušil bych půlku divadel, protože se mi prostě nelíbí, jak hrají. Takto mi však nepřijde moudré z pozice voleného zástupce rozhodovat.

Pokud se většina zastupitelů shodne na tom, že Velká cena je pro Brno vysoce prestižní záležitost, která se někomu sice nemusí líbit, ale je-li něčím Brno ve světě známé, je Grand Prix s velkou určitostí na prvním místě (pohříchu je fanoušků motorek patrně více než fandů Janáčka). Marketingová hodnota Velké ceny je pro město obrovská – zvlášť, pokud se ji naučíme využívat. V tom případě se můžeme bavit o oprávněnosti uvolnění finančních prostředků.

Cena, kterou by Brno mělo dát, aby zde byla tradice Grand Prix pro tento i příští roky zachována, je pětinásobně vyšší oproti schválenému rozpočtu z prosince minulého roku. Tehdy to bylo 10 milionů, nyní se bavíme o 50. A to celé proto, že Hašek odmítá splnit svůj závazek a poslat Dorně vládou účelově svěřené desítky milionů. Hasíme tedy požár za někoho úplně jiného. To je potřeba říct.

Přínos nebo ne?

Když jsme tedy v úterý na tiskové konferenci záměr předložit návrh na poskytnutí oněch 50 milionů ohlásili, bylo nám jasné, že výše onoho finančního obnosu bude hodně propírána. Následující ráno jsem se spojil s paní Ulmanovou z Automotodromu a požádal ji o zaslání studie společnosti Cyrrus, která se zabývala ekonomickými dopady závodu . Ty jsou jednoznačné – jelikož sem přijedou desítky tisíc cizinců, znamená to pro veřejné rozpočty zhruba čtyřnásobě větší příjmy, než by byly výdaje. Hovoří se o příjmech přes 200 milionů korun na přímých daních pro stát, které by jinak nebyly – protože jiný důvod ony desítky tisíc zahraničních turistů pro návštěvu České republiky nemají.

Abych si tato čísla ověřil, setkal jsem se Terezou Raabovou z Economic Impactu, který se zabývá právě ekonomickými dopady velkých společenských akcí. Tereza Raabová dříve pracovala na tomtéž v Institutu umění a v prosinci jsem ji měl možnost vidět vystupovat v rámci jedné pražské konference právě na této ekonomického přínosu velkých festivalů. Po zhlédnutí základních čísel o počtu návštěvníků z ciziny konstatovala, že ekonomický přínos pro stát je očividný. Počty jsou velice jednoduché – víme-li počet zahraničních návštěvníků a dokážeme-li kvalifikovaně odhadnout průměrnou denní útratu, výsledné číslo je to, které do české ekonomiky přiteče odjinud a jinak by nepřiteklo. Výpočet toho, co státu přiteče na daních, je pak již prostý. Když od toho odečteme vložené veřejné prostředky, máme „čistý zisk“ státu.

Ano, státu. Víme, že do města tyto peníze nepřitečou, ale rozmělní se v rozpočtovém určení daní. To je pochopitelně značný problém. Peníze do závodu by měl dát stát. Jenže vláda se rozhodla řešit to – poměrně logicky – přes ministerstvo školství, pod které spadá resort sportu. To bylo ovládáno ministrem Chládkem, který se svým kumpánem Haškem napínali trpělivost Abraháma a Dorny tak, až jim došla. Nyní tedy stojíme před otázkou, zda poskytnout městské peníze a tím pádem vylepšit příjmovou stránku státního rozpočtu. Ne, není to tak správně. To víme všichni.

Pozice města

Jsme jako Brno v dosti nepříjemné pozici, kdy si můžeme říci, že buď budeme setrvávat na principiálním postoji, že to má vyřešit ten, kdo to z logiky věci řešit má – a s velkou určitostí Česko o Velkou cenu přijde – nebo to budeme pro tento rok řešit nesystémově, s vědomím toho, že si určitě vyslechneme silnou kritiku části brněnské veřejnosti. Žádný univerzální návod, jak se v takovém případě rozhodovat, neznám.

Pak je zde jistě nezanedbatelný segment lokální ekonomiky, která z pořádání Velké ceny tyje a to hodně. Hotely a restaurace mají žně. Hotely zvednou dvojnásobně či snad i víckrát ceny a hlásí plnou obsazenost. Vydělá jim to znatelné peníze. Tyto peníze končí v regionu. Nebude-li Velká cena konat, hotely to nějak přežijí, ale peníze tady v Brně neskončí. Teď se už bavíme nejen o cizincích, ale i o „našich“. Peníze našinců se nevypaří do vzduchu, na daních se státu vrátí někde jinde, ale brněnští podnikatelé o přímé peníze přijdou.

Co tedy s tím? Máme k dispozici čísla studie Cyrrusu. Ve pondělí se členové kontrolního výboru zastupitelstva seznámí s auditem Automotodromu, který si město jako minoritní akcionář nechalo vypracovat. Tento audit by měl dát každému odpověď, jestli je to tunel nebo byznys, ve kterém lze toky peněz vysledovat. Znalost auditu bude nejspíše klíčová pro posuzování toho, zde motorky podpořit, nebo ne. Neprůhlednost společnosti byla dříve terčem kritiky, nyní budou všichni zastupitelé moci uvidět názor nezávislého auditu a udělat si o něm i jeho výsledcích vlastní úsudek. Vedení Automotodromu se také dostaví na jednání předsedů zastupitelských klubů. Budeme se jako město bavit i s hoteliéry a restauratéry.

Pokusíme se svolat jednání státu-kraje-města ještě před zastupitelstvem. Uvidíme, zda se to takto narychlo podaří. Pokud ne, budeme alespoň s těmito orgány komunikovat a ukážeme, že cesta k poskytnutí veřejných peněz v souladu se zákonem existuje, což bude precedent pro budoucí ročníky. Na těch se Brno nemůže takto obrovským balíkem peněz podílet, to by nás lidi po zásluze ukamenovali.

Jak to skončí

Pokud se to do té doby nevyřeší, budeme o tom hlasovat na zastupitelstvu. Ze stran opozice i koalice zazněly shodně názory, že nemůžeme řešit jen tento rok, ale vědět, co bude dál.
Mám-li si tipnout, jak to dopadne, tak zastupitelé budou průřezově zpraveni o tom, jaká je ekonomika Velké ceny. Budou si vědomi toho, že to výrazně pomáhá určitému segmentu brněnského trhu. Budou znát výsledky auditu. Proto to nejspíše po dlouhé debatě projde – a to nikoliv primárně hlasy Žít Brno.

A nebo taky ne. Převládne názor, že motorky v Brně nechceme. To bude také jasné stanovisko zvolených zástupců města. Abrahamovi nezbyde, než ho přijmout, Brno se vzdá Velké ceny, ale svět se nezboří a třeba to s odstupem vyhodnotíme jako dobrý krok. Stát se může cokoliv.

Jak jsem napsal na začátku – toto hlasování nebude závazné. Každý může mít jiný pohled na věc, diskutabilních položek je zde přehršel. Žít Brno s tímto tématem rozhodně do voleb nešlo, není to naše priorita. Já jsem zatím toho názoru, že záchrana GP je pro Brno dobrým krokem, byť to stojí hodně peněz, jak se k tomu postaví mí kolegové, uvidíme nejpozději v úterý 23. června.

Do té doby budu rád slyšet vaše názory – ani ne tak k tomu, jestli může město podporovat „soukromý byznys“, jsem dlouhodobě přesvědčen, že forma právnické osoby je to nejméně důležité, důležité je ekonomika dané akce a její prestiž pro město, ale jestli je odůvodnitelná výše oné sumy a co případně se musí stát, aby odůvodnitelná byla.

Matěj Hollan · · Štítky: , , ,