Dříve než se pokusím popsat, v čem spočívá aktuální kauza ohledně někdejší věznice v Brně na Cejlu, dovolte mi podělit se o osobní zkušenost a vztah k této budově.

Budovu bývalé věznice na Cejlu znám od dětství, a to především z vyprávění své babičky. Už tehdy na mě působila zvláštním dojmem a svým způsobem mě fascinovala a přitahovala. Teprve v roce 2009 jsem měl možnost poprvé se podívat do objektu samého. Byl to pro mě naprosto výjimečný zážitek, když jsme se zde procházeli se Zdeňkem Křivkou, který byl v 50. letech na Cejlu vězněný za protistátní činnost a kterému zde popravili strýce.

Prostřednictvím svých zájmů a studia historických věd jsem se také v této době o objekt začal zajímat podrobněji i s ohledem na jeho budoucí využití. Nutno podotknout, že ještě v roce 2009 se v souvislosti s objektem bývalé věznice vedly úvahy o demolici celého areálu. Upřímně řečeno se není moc čemu divit. Město Brno objekt získalo teprve před nedávnem, když jej v roce 2006 opustil Moravský zemský archiv, který zde měl od roku 1956 depozitář. Ten ovšem nebyl nikdy zrovna investiční prioritou, čemuž odpovídal stav celého objektu, který se od roku 2006 rapidně zhoršil, což dokládá i album fotografií na Facebooku.

Kreativní centrum – naděje pro Káznici

V roce 2009 jsem poprvé zaznamenal skutečnost, že město Brno uvažuje využít objekt pro potřeby rodícího se projektu Kreativního centra, což jsem uvítal vzhledem k tomu, že takový projekt umožní zrekonstruovat jinak dost obtížně využitelný objekt, pravděpodobně na něj město může získat finanční prostředky i z jiných zdrojů, a konečně že podpoří fenomén kreativního průmyslu, který zaručí i zpřístupnění objektu široké veřejnosti.

Od roku 2010 se v objektu uskutečnilo několik akcí, při kterých měla veřejnost možnost prohlédnout si prostory barokní věznice. Za zmínku jistě stojí výstava Městské zásahy v roce 2011 nebo v loňském roce Ghettofest a akce pořádaná Sokolem Brno I během státního svátku 17. listopadu. Právě tato akce měla být poslední, kterou Rada města Brna schválila před zahájením sanačních prací. To, že je objekt ve špatném technickém stavu (krov je napaden dřevokaznými houbami, uvolňuje se střešní krytina, dochází k rozpadu omítek a zdiva aj.), si bylo vědomo již předešlé vedení města, a proto v roce 2014 vyčlenilo Zastupitelstvo města Brna 10 milionů korun na realizaci sanačních prací, jejichž cílem bylo zamezit zhoršování stavu objektu a uvést jej do takové stavu, aby se zde mohly i nadále uskutečňovat jednorázové kulturní a společenské akce a zároveň byla zaručena bezpečnost návštěvníků.

Nové vedení města Brna, zvolené do svých funkcí na konci roku 2014, navázalo nejen na projekt Kreativního centra, ale pokračovalo také v záměru část objektu sanovat. Na jaře loňského roku jsem byl společně s primátorem a jeho náměstky přítomen prohlídce objektu, na které jsem zmiňoval historickou hodnotu objektu a připomněl některé osobnosti, které zde byly během protektorátu a po roce 1948 vězněny a popraveny. Měl jsem radost, že vedení města si je těchto hodnot vědomo a že panuje obecná shoda tyto hodnoty ctít a tematizovat v rámci Kreativního centra.

Zápletka se zamotává

V září roku 2015 proto byla ustanovena historická skupina, jako jedna z mnoha pracovních skupin, která měla jednak definovat své požadavky s ohledem na blížící se sanační práce a poté také k samotnému projektu Kreativního centra. Jako zástupce historické skupiny jsem byl vybrán já a JUDr. Dagmar Lastovecká. Jedna z prvních iniciativ, kterou jsem s Dr. Lastoveckou učinil, směřovala k sanačnímu projektu.

Zde je nutno poznamenat, že sanace se vztahovala pouze na vybranou část objektu, u níž se předpokládalo, že bude využívána návštěvníky během jednorázových akcí. Jednalo se především o část přízemí barokní části budovy. Projekt sanace jsme s Dr. Lastoveckou připomínkovali a definovali k němu požadavky k zachování autenticity a originality vybraných prostor. Požadavky se vztahovaly především k zachování tzv. cel smrti v intaktním stavu a k ochraně barokní kaple a dalších místností. Naše práce se vedla nejen v úvahách o tematizování původní funkce objektu v rámci Kreativního centra, ale také v seriózním bádání a prohlubování znalostí o jeho dějinách. Podařilo se nám například lokalizovat popraviště, které bylo umístěno na jednom ze dvorů, které je několik let v soukromých rukou a které slouží jako parkoviště pro vedle stojící ubytovnu.

V rámci diskuzí v historické skupině jsme několikrát řešili i téma tvorby stavebně-historického průzkumu objektu a panovala všeobecná shoda na tom, že jeho zadání vytvoříme před realizací samotného Kreativního centra a k sanačnímu projektu budeme požadovat uplatnění požadavků naformulovaných s Dr. Lastoveckou, které přikládám zde.

Bohužel se však již v této době začaly objevovat ambice některých členů historické skupiny, jejichž zájmem bylo projekt Kreativního centra pohřbít a usilovat o to, aby objekt sloužil potřebám Archivu bezpečnostních složek. V celém sporu o objekt bývalé věznice tak nejde o politické téma, ale spíše o zájem několika historiků, kteří se snaží prosadit svůj osobní zájem. Poslední akt ze začátku tohoto týdne, kdy je na Ministerstvo kultury podána žádost o zápis objektu do Ústředního seznamu kulturních památek, je tak jen pokračováním těchto snah.

Jsem poslední, který by zpochybňoval podstatu a smysl památkové péče. Musíme se však ptát, proč se aktivita k zápisu objektu do seznamu kulturních památek neuplatňovala již před 20 lety – ale zároveň je nutné poznamenat, že v tomto případě, kdy má město zájem rekonstruovat objekt brownfieldu s ohledem a respektem na jeho původní funkci, ohrožuje nejen projekt Kreativního centra, ale i existenci samotného objektu.

Michal Doležel
Člen Rady městské části Brno–střed a člen Historické skupiny k projektu Kreativního centra

 

Stručná novodobá historie

1954 – Objekt opouští vězeňská správa

1956 – objekt se stává depozitářem Moravského zemského archivu

2006 – Objekt opouští Moravský zemský archiv

2009 – Rada města Brna rozhodla o využití objektu pro projekt Kreativního centra

2014 – Zastupitelstvo města Brna schválilo částku 10 mil. Kč na sanační práce

Září 2015 – ustanovena historická skupina

2015 – vytvořen projekt na sanační práce

Říjen 2015 – definovány požadavky na zachování autenticity a originality vybraných prostor během sanačních prací

Leden 2016 – začátek sanačních prací

 

Michal Doležel · · Štítky: ,