Původně jsem se ke kauze „náměstek pro jízdu na černo“ nechtěl vracet, ale ty články, co o tom vyšly, jsou úplně boží a musím si je číst furt dokola. Jedna věc je věcná kritika mého konání na brněnské radnici, tu vítám a respektuji. Druhá je šíření pomluv bez jakýchkoliv důkazů. To udělala MF Dnes, když ve svém článku uveřejnila následující „svědectví“:

Trochu jinou verzi události popsal redakci svědek, který tvrdí, že byl při incidentu na místě. „Když začali revizoři žádat cestující o jízdenky, vyběhl z autobusu mladý muž a utíkal rychle pryč. Dohnala ho policie a dovedla ho revizorům. Nejlepší na tom je, že ten muž byl náměstek pro dopravu Matěj Hollan,“ popsal jeden ze svědků.

Pro tak závažné obvinění však nemá ani údajný očitý svědek, ani MF Dnes, která je zodpovědná za informace, které šíří, žádné důkazy. Jednoduše proto, že neexistují. MF Dnes vycházela jen z mailu podepsaného „Martin“, který „má rád jejich noviny“. Bez fotky, bez důkazů. Však ho sami vidíte. Stejný email přistál i v dalších brněnských redakcích, které také neodolaly a vystavěly na něm text, protože je to věrný čtenář.

Takových mailů chodí do redakcí několik denně. Běžná novinářská etika (pokud nejste z Parlamentních listů) je, že se netisknou, pokud si novinář opravdu neověří jeho věrohodnost. V tomto případě však média udělala výjimku – náměstek utíkající před policií, třeba to není pravda, ale mohla by být, šup a byl tam! Běžná novinářská etika je taky taková, že obviněného konfrontují s takovým výrokem. To MF Dnes, ale ani další média neměla zapotřebí. Neřekli, že o mě pan „Martin“, kterého nazývají beze jména „očitým svědkem“, šíří, že utíkám před policií. Nedali mi možnost na to dokonce ani zareagovat.

Páteční dotaz MF Dnes jsem mohl promlčet. Mohl jsem na jejich dotaz, zda mě odchytili revizoři, říct obligátní „to je fáma, to je fáma, to je fáma,“ a celá věc by byla uzavřena. Neudělal jsem to. Na dotaz novinářky jsem pravdivě popsal, co se stalo.

Takže jen zopakuji, jak to bylo: Nastoupil jsem do nočního rozjezdu, v tom jsem zazmatkoval, že mi vypadly klíčky (po několika pivech je to dost běžné) a protože autobus po pár sekundách zastavil a otevřel dveře, tak jsem vystoupil ven s tím, že půjdu klíčky hledat. Že je důvod zastavení noční revizorská kontrola, jsem zjistil hned venku, kdy ke mě přišla kontrola. Nedal jsem se na útěk, nehonila mě policie, nepopral jsem se s ní, nevolali na mě posily, zkrátka jsem se vedle busu chvíli bavil s revizory a místo pokuty jsem dostal „milost“ v podobě podmínky, že si mám koupil šalinkartu.

Potvrzuje to i policie, která v tom samém článku MF Dnes uvádí, že nikoho ten den nikde nenaháněla. Pokud by mě honila, musela by o tomto „zásahu“ mít záznam. Opakuji proto svou výzvu. Pokud má kdokoliv záznam, jak utíkám před policií, která mě dohání a dovádí k revizorům, ať tento záznam zveřejní. Mobil s foťákem má dnes přece každý, pochybuji, že by někdo nenatočil brněnského náměstka primátora, jak jej honí na ulici policajti a vedou na kobereček k revizorům. Ta představa mi přijde skvělá, opravdu moc bych chtěl to video vidět. Ale stejně jako Peroutkův článek o gentlemanském Hitlerovi ho nikdy neuvidím 🙁

Zároveň bych se však chtěl omluvit za svůj páteční výrok, že mám teď docela dost peněz, který byl oprávněně shledán paroubkovským. Ve spěchu jsem se vyjádřil nešťastně, když jsem chtěl vyvrátit pochybnosti, že snad jezdím na černo pořád, protože se snažím ušetřit. Vyšlo z toho, že se chlubím, kolik beru. Ne, peníze a majetek mě opravdu nefascinují, nemám potřebu dávat lidem něco na odiv.

Útoků na mou osobu jsem si dost užil, už když jsem bojoval s hazardem, na mediální tlak jsem zvyklý. Nestanu se kvůli tomu politikem, který se odmítá bavit s lidmi a bojí se mezi ně chodit, jako to potkalo spoustu mých kolegů. Je mi ovšem jasné, že o mě může kdykoliv vyjít otvírák v novinách, že podle očitého svědka z mailu žeru psy. Mohu to sice popřít… ale to podezření zůstane.

Matěj Hollan · · Štítky: ,