Vážená paní Vedralová,

dovolte, abych Vás tímto otevřeným dopisem vyzval k dialogu nad budoucí podobou politiky v oblasti drog a závislostí. Drogovou politikou se zabývám po celou dobu svého působení na brněnské radnici, je to pro mě jedno z klíčových témat, a v souvislosti s Vaším jmenováním a Vaším následným vystoupením v pořadu 20 minut Radiožurnálu, kde jste se bránila konkrétní odpovědi na většinu otázek, či dokonce zpochybnila smysluplnost substituční léčby, mám pochopitelné obavy, kam se bude národní strategie v oblasti drog a závislostí ubírat. Proto bych Vás požádal o odpovědi na několik níže položených otázek.

Ještě než k nim ale přistoupím, rád bych krátce představil strategii a akční plán v oblasti drog a závislostí, které jsme schválili na jaře 2017 a které jsou odborníky v oblasti považovány za příklad dobré praxe. Hlavní změnou oproti předchozí praxi je to, že strategie i akční plán vznikly procesem tzv. racionální drogové politiky, která je založená na výzkumech a ověřených poznatcích.

Na prvním místě je třeba říct, že probíhající inovace a řešení slepých míst stojí na dobře fungujícím základu. Tedy fungujících službách ve městě, které vychází z principů harm reduction – minimalizace rizik (výměnný program, substituce apod.), postupné integrace problematiky legálních a nelegálních látek a gamblingu, primární prevence založené spíše na dlouhodobých vyvážených programech než na jednorázových akcích (včetně testování žáků na přítomnost drog), komunitní a sociální práci (dluhy, bydlení, práce, rodinné poradenství…), léčbě (terapeutická komunita, terapeutické centra, léčebna) a umírněné represi, která se věnuje především výrobcům a dealerům, nikoliv kriminalizaci uživatelů.

Výsledkem tohoto „základu“ má následně být nízká úmrtnost mezi problémovými uživateli drog, téměř nulový výskyt HIV mezi injekčními uživateli, minimum závažných komplikací v důsledku nelegálních drog v prostředí nočního života či fungující systém návazné péče, včetně stabilizace na substituci atd.

A co se nyní v rámci schváleného akčního plánu konkrétně děje?

Tak například vzniká tzv. „mokré“ denní centrum, které reaguje na problematiku pití alkoholu na ulici, bezdomovectví a narušování veřejného pořádku, vychází přitom z principů harm reduction. Centrum vzniká v dialogu s kurátory, drogovými organizacemi, policií a dalšími.  Bude se jednat o jediné centrum tohoto typu v republice, ze kterého nebudou vylučováni lidé kvůli pití alkoholu uvnitř centra. Zařízení bude úzce provázáno s komplexní zdravotní a sociální péčí.

Služby pro závislé na alkoholu se neomezují pouze na léčbu a terapii, ale cílí na harm reduction přímo v podnicích, kde k podávání alkoholu dochází, vzdělávání personálu, edukaci v kontrolovaném pití apod. To vede k minimalizaci rizik už při samotné konzumaci alkoholu, který je, jak víme, drogou s nejvíce negativními dopady v celospolečenském měřítku.

Opatření, které cílí na intervence v prostředí nočního života (např. Hard and Smart), se zabývají nejen užíváním nelegálních drog, ale i excesivním pitím alkoholu a užíváním drog mladistvými. Program byl přítomen na více jak patnácti akcích v polovině r. 2018.

Propojením mezi detekcí a léčbou infekčních onemocnění a terénní s komunitní prací vzniká větší záchyt lidí s žloutenkou typu C a zvyšuje se informovanost o dalších onemocněních (HIV) – to vede k tomu, že mezi injekčními uživateli nedochází téměř vůbec k přenosu HIV a skupina nakažených žloutenkou stárne – neobjevuje se tolik nových případů.

Dochází k zcela inovativnímu začleňování stabilizovaných a zotavujících se uživatelů do sítí vzájemné pomoci – např. v projektu Street support vzniká síť tzv. peer pracovníků, kteří mohou pomáhat v komunitě ve chvílích, kdy odborníci nejsou dostupní – dochází tak k další prevenci přenosu infekčních onemocnění a snižování výskytu krizových situací. Nový je také projekt Recovery koučů, tzv. průvodců zotavením, kteří se rekrutují z lidí, co sami prošli závislostí, a mohou být důležitou podporou lidí v podobné situaci. V zahraničí zvýšilo zapojení koučů úspěšnost zotavení a snížilo počet relapsů a recidiv.

Jak je vidno, celý přístup k drogám je založen na přístupu harm reduction. I ten jste v pořadu Radiožurnálu zpochybnila. Rád bych se Vás zeptal proto na následující otázky:

  1. Jihomoravský kraj, kde je za sociální a zdravotní oblast zodpovědné ANO a ČSSD, sebral tento rok několik milionů na služby v této oblasti a konkrétně sebral půl milionu na substituci, na metadonové centrum. Radní Pejchalová (ANO), která má tuto oblast na starosti, na jednání s Vašim předchůdcem, Jindřichem Vobořil, prohlásila, že substituce není léčba, že jediné řešení závislosti je úplná abstinence. Souhlasíte s tímto výrokem? Je podle Vás substituční léčba potřebná a funguje? Pomůžete vysvětlit Jihomoravskému kraji, jako se o to snažil Váš předchůdce, že peníze investované do této oblasti jsou dobře vložené?
  2. V rozhovoru pro Radiožurnál jste uvedla, že harm reduction je jen jedním z mnoha přístupů. Konkrétně jste uvedla: „Nevidím důvod, abychom priorizovali jeden z těchto segmentů.“ Jaký jiný přístup pokládáte za stejně úspěšný? Jaké další přístupy budete prosazovat a financovat, proč a jakou mají efektivitu?
  3. Ve 20 minutách Radiožurnálu jsme odmítla odpovědět na to, jaký je Váš názor na legalizaci konopí, konkrétně zda jej „povolit rekreačně v přísně kontrolovaném režimu“? Jak sama v rozhovoru uvádíte, během svého více než 15letého působení jste se „věnovala celé té problematice, to znamená, protidrogové politice tak jak je integrovaná, to znamená včetně nelegálních návykových látek“, svůj odborný názor na konopí tedy nemůžete nemít. Prosím o jeho jasné vyslovení.
  4. Co konkrétně jste udělala pro to, aby Česká republika nebyla na předních místech žebříčku v alkoholismu a kouření? Co konkrétně budete s tímto stavem dělat ve své současné pozici? Jaké přístupy budete volit a jakou mají tyto přístupy efektivitu?
  5. Zásadním tématem v oblasti politiky drog a závislostí je vznik fondu, který by byl financován z daní z alkoholu, tabáku a hazardu, či případně přímo nespecifikovaně ze státního rozpočtu. Potřebuje Česko takový fond? Kolik peněz by podle Vás mělo jít na drogovou politiku? Je jich dnes dost?

Děkuji Vám za reakci a doufám, že budete nakloněna zcela konkrétním odpovědím. Pro realizaci strategie v oblasti drog a závislostí ve městě Brně je celostátní přístup zásadní a jak Brno, tak celá Česká republika čeká na Vaše konkrétní vyjádření.

S pozdravem

Matěj Hollan

náměstek primátora pro oblast sociální a kultury

 

Příloha

Přepis rozhovoru s Jarmilou Vedralovou v pořadu 20 minut Radiožurnálu

Matěj Hollan · · Štítky: ,