Bratislava

Po minulém výjezdu na Slovensko, kde jsme úspěšně zahájili výměnu zkušeností mezi Brnem a Bratislavou v otázce regulace hazardu, se mi ozval starosta městské části Vajnory, že se k nim objednali hazardní lobbisté z Bruselu a že by rádi, abychom jim s kolegou Martinem Svobodou, předsedou Občanů proti hazardu, s nímž se věnuji hazardní tématice od roku 2010, byli k ruce.

Vypravili jsme se proto na otočku do Bratislavy podpořit snahy bratislavských starostů v boji proti hazardu na tiskovou konferenci a následně na diskuzi se zástupci sítě kasin Merkur. Přijeli i s partnerskou advokátní kanceláří a začali svoji obvyklou písničku o tom, proč obce nemají hazard regulovat, kterou slýcháme už dlouhé roky.

Překvapilo nás, jak strašně nepřipravení právníci přijeli. Z Bruselu do Bratislavy přijel jeden z šéfů sítě kasin a jistě mu muselo být velmi trapně, když hned v první replice z „naší“ strany zaznělo, že debata je zbytečná, protože Bratislava nemůže učinit žádnou výjimku a musí zakázat všechno, pokud chce omezit hazard.

Situace na Slovensku se od té v Česku totiž liší. Pokud by slovenská legislativa umožňovala obcím při regulaci rozmýšlet zodpovědně, které provozy zakázat a které ponechat (například živé hry, nikoliv zaplivané herny s maty), byla by debata možná. Slovenský zákon však vypadá tak, že obec může buď úplně hazard zakázat, anebo všude ponechat. Nic mezi tím. Navíc je to vyšperkováno absurdní doložkou, že zastupitelé mohou zakázat hazard jen tehdy, pokud se jim podepíše na papír 30 % oprávněných voličů. Pokud by taková právní úprava platila v České republice, byla by určitě protiústavní, protože reálně znemožňuje obci zajistit na svém území veřejný pořádek, a Ústavní soud by ji zrušil. Žel bohu je slovenská ústava v tomto horší a zákonodárcům umožňuje takto strašné zákony vydávat. Nicméně v Bratislavě nerezignují a věřím, že uvedené 30% kvórum překročí a herny z Bratislavy zmizí.

Je skvělé, že Brno může být hlavnímu městu Slovenské republiky příkladem, protože aby měla regulace skutečný smysl, bude potřeba do budoucna koordinovat přístup i v okolních zemích. Věřím, že to tak postupně dopadne.

PS: Náklady této cesty platila Bratislava.

Polsko

Na základě pozvání ředitele NFM (Narodowe forum muzyki) Andrzeje Kosendiaka,, který měl na starosti výstavbu nového koncertního sálu ve Vratislavi, kterou jsme na jaře navštívili v rámci „studijních“ cest po Polsku, jsme spolu s šéfkou filharmonie Marii Kučerovou, šéfkou Kanceláře pro dohnání Prahy Marii Zezulkovou a projektovým manažerem Janáčkova kulturního centra Stanislavem Michalíkem, jeli na jeden z otevíracích koncertů, abychom na vlastní kůži zažili onu atmosféru.

Hráli Mahlerovu 9. v podání Izraelské filharmonie pod vedením Zubina Mehty. Sál vypadá pěkně, a i když je velký, tak útulně. Sice jsou mými favority stále Katowice a Aalborgy, ale to je estetické hledisko, akusticky je to perfektní. Na akci jsme mluvili jak s ředitelem NFM, tak s akustikem, který tento sál projektoval a ujasňujeme si tak požadavky na sál doma v Brně. Cílem je, abychom si byli jisti, že v přístupu k akustice nového sálu nic nezanedbáme, protože ta je alfou a omegou všeho. Jsem si jistý, že dnes už to dokážeme.

Matěj Hollan · · Štítky: , , , ,